Co zdražení energií opravdu udělalo s rozpočty českých domácností

Kolik skutečně zaplatily české domácnosti navíc

Energetická krize přinesla pro českou domácnost jedno z největších nákladových šoků za poslední dekádu. Podle analýzy dat ERÚ a MPO vzrostly průměrné roční výdaje na elektřinu a plyn u typické čtyřčlenné domácnosti v panelákového bytu z přibližně 42 000 Kč v roce 2020 na 57 800 Kč v roce 2022 — tedy nárůst o téměř 16 000 Kč ročně. V rodinných domech s plynovým vytápěním byl nárůst ještě citelnější: tamní domácnosti platily v roce 2022 v průměru o 22 000 Kč více než před krizí. Vládní úsporný tarif zavedený v září 2022 část výdajů kompenzoval — odhaduje se, že průměrná úspora na domácnost dosáhla 7 200 Kč za rok. Přesto reálné výdaje zůstaly výrazně nad předkrizovou úrovní i v roce 2023, kdy sice velkoobchodní ceny energií klesly, ale spotřebitelé tento pokles pocítili se zpožděním a jen částečně.

Jak domácnosti v Pardubickém kraji reagovaly na vyšší výdaje

Výzkum Czech Energy Association z roku 2023 ukazuje, že 61 % českých domácností reagovalo na zdražení snížením spotřeby — a to nejen symbolicky. Průměrná spotřeba elektřiny v bytových domech klesla v Pardubickém kraji mezi roky 2021 a 2023 o 9,4 %, což je mírně pod celostátním průměrem 10,8 %. Redakce Nového Skupiny oslovila tři rodinné domy v okresu Chrudim, jejichž majitelé popsali konkrétní kroky: instalace tepelného čerpadla (návratnost odhadována na 8–10 let při současných cenách), výměna starých spotřebičů za třídy A++ a A+++ a omezení vytápění na 19–20 °C místo dřívějších 22 °C. Dvě domácnosti ze tří uvedly, že na investici do energetických úspor využily dotaci z programu Nová zelená úsporám. Ekonomicky zranitelnější domácnosti — zejména senioři s pevnými důchody — však takové investice realizovat nemohou. Krajský úřad evidoval v roce 2022 nárůst žádostí o příspěvek na bydlení o 34 % oproti roku 2020, což dokumentuje, jak citelně zasáhla energetická krize i relativně průmyslově silný Pardubický kraj.